-
Zvoník u Matky Boží (1996)
- USA
- 91 min
- režie: Gary Trousdale / Kirk Wise
- IMDB: 6.9 (102,440 hodnocení)
Kreslený velkofilm světoznámého studia Walta Disneye, inspirován prastarou pařížskou legendou a slavným románem Victora Huga. Dojemný příběh zvoníka Quasimoda (se znetvořeným zevnějškem, ale srdcem z ryzího zlata) začal jedné zimní noci, kdy se do Paříže pokusili tajně proniknout mladí manželé s nemluvnětem. Obávaný soudce Frolo a jeho biřici však byli ve střehu a žena s dítětem v náručí marně hledá útočiště v slavné pařížské katedrále Notre Dame. Frolo pak pozdě pochopil, že v uzlíčku na její hrudi nebyl lup, ale znetvořené nemluvně. Dříve než soudce stačil čerstvého sirotka utopit, zasáhla prozřetelnost v podobě chrámového kněze. Soudce se z obavy před božím trestem zavázal, že dítě vychová, ale vymínil si, že chlapec nikdy neopustí katedrálu. Uplynulo dvacet let. Quasimodo se stal u Matky boží zvoníkem. Na náměstí se koná každoroční festival bláznů a tři oživlé sochy (jediní Quasimodovi přátelé) ho přemluví, aby se konečně vzepřel vůli svého poručníka a šel poprvé v životě mezi lidi. Pařížané nejprve obdivují Quasimodovu znetvořenou tvář jako dokonalou masku, ale když odhalí pravdu, stane se překvapený zvoník snadným terčem jejich krutého posměchu. zastane se ho pouze krásná cikánka Esmeralda a je za svou troufalost stíhána Frolovými nohsledy. Nalezne útočiště v katedrále a s Quasimodovou pomocí se jí pod rouškou noci podaří uprchnout. Zlolajný Frolo nyní touží po pomstě stejně intenzivně, jako po Esmeraldině kráse a přikáže ji vypátrat za každou cenu. Statečný, čestný a do Esmeraldy zamilovaný kapitán pařížské gardy Phoebus se vzepře jeho rozkazům a stává se psancem. Pokud má láska a přátelství zvítězit nad bezcitným zlem, musí Quasimodo společně se svými přáteli Phoebusem a Esmeraldou zbavit Paříž ďábelského Frola...
-
Zpívání v dešti (1952)
- USA
- 103 min
- režie: Stanley Donen / Gene Kelly
- IMDB: 8.3 (149,433 hodnocení)
Don Lockwood (Gene Kelly) a Lina Lamontová (Jean Hagenová), hvězdný hollywoodský pár hýčkaný fanoušky i filmovým studiem (pár ovšem jen na oko, kvůli publicitě), si okázale 'odbývají' další veleúspěšnou premiéru a netuší/0, že (nejen) jejich kariéry se brzy ocitnou ve vážném ohrožení. Píše se totiž rok 1927 a v americké továrně na sny zanedlouho nezůstane kámen na kameni. Revoluční vynález zvukového filmu způsobí všeobecnou paniku a chaos, kdo se nedokáže přizpůsobit, má smůlu. Vzdálenost mezi bezmezným obdivem a hlasitým výsměchem může někdy být hodně krátká, jak se záhy přesvědčí i Don s Linou. Hlas 'božské' Liny se totiž dá jen těžko popsat slovy, něco takového se slyší skutečně zřídkakdy. K tomu přidejme technické potíže a strnule herecké pózy němého filmu (do zvukového jen těžko aplikovatelné) a ostuda jako hrom při předpremiéře jejich nového kostýmního dramatu 'The Duelling Cavalier' je tady, publikum se smíchy skoro válí po zemi. Naštěstí pro Dona dostane jeho dlouholetý kumpán a kamarád do nepohody Cosmo Brown (Donald O'Connor) spásný nápad předělat 'Kavalíra' na muzikál a Linin hrůzný hlas předabovat. Je tu totiž ještě Kathy Seldenová (Debbie Reynoldsová), sympatická a talentovaná aspirantka herectví, do které je Don beznadějně zamilovaný. Kathy souhlasí s namluvením a nazpíváním Linina partu. Don ale trvá na tom, aby se jednalo jen o jeden film, a po jeho dokončení se Kathy plně soustředila na svou vlastní kariéru. Problém je pouze se žárlivou primadonou Linou, která nemá Kathy zrovna v lásce. Když na všechno přijde, nejdřív málem 'vyletí z kůže', pak ale začne intrikovat a vydírá šéfa studia, aby Kathy dabovala její hlas napořád. Po úspěšné premiéře muzikálu (přejmenovaného na 'The Dancing Cavalier')se jí ale její podlost vymstí, když Don a Cosmo odhalí pravdu přímo před zraky užaslého publika. V jediném okamžiku je Lina zesměšněna a Kathy, 'hlas, který jste dnes slyšeli, a hvězda tohoto filmu', je katapultována do nebeských výšin, navíc v náručí Dona. Nový hollywoodský pár číslo jedna je na světě.Muzikálová komedie ZPÍVÁNÍ V DEŠTI (1952) zasazuje obvyklý milostný příběh do Hollywoodu konce 20.let a neodolatelným způsobem paroduje zmatky kolem převratné novinky ve filmovém průmyslu. Tvůrci si dali až puntičkářsky záležet na co největší autentičnosti a nejedná se jen o dobové kostýmy a kulisy (přesné kopie). Také představitelé filmových herců a členů štábu se přímo inspirovali skutečnými herci a členy štábů z 20.let a filmy, jejichž natáčení pozorujeme v několika pamětihodných scénách, mají reálný podklad v hollywoodských dílech němé éry. Poněkud kuriózní jsou okolnosti vzniku tohoto filmu, které úzce souvisejí s nezbytnou součástí každého muzikálu - písněmi. Arthur Freed, úspěšný producent studia MGM, díky němuž bylo natočeno ve 40.-60.letech více než 40 muzikálů, byl totiž původně uznávaný autor písní (ve dvojici s Nacio Herb Brownem), které se ve 30.letech objevily v mnoha různých filmech. A jednoho dne Arthura Freeda napadlo, že by bylo hezké vidět je pohromadě v jednom filmu. Najmout si scénáristy, kteří by dvacet let staré hity začlenili do celistvého příběhu, pak pro něho nebyl větší problém.ZPÍVÁNÍ V DEŠTI je mimo jiné proslulé dokonale propracovanými a bravurně zvládnutými tanečními a pěveckými čísly (dohromady zabírají více než polovinu filmu). To, co na plátně působí odlehčeným a nenuceným dojmem, byly ve skutečnosti týdny úmorné fyzické práce. Představitel hlavní role Gene Kelly navíc film spolurežíroval (se Stanleym Dohenem). Donald O'Connor potřeboval po natočení své one-man-show 'Make them laugh' tři dny rekonvalescence a nezkušená Debbie Reynoldsová, snažící se udržet s matadory Kellym a O'Connorem krok, po dokončení celodenního natáčení 'Good morning' čísla omdlela. Mezi perličky ze zákulisí patří i paradox, že tehdy teprve 19letá Debbie (bývalá Miss Burbank ve své první hlavní roli), jejíž postava Kathy řeší ve filmu hlasový problém Liny, měla ve skutečnosti sama se zpěvem náročnějších písní potíže a musela být v některých částech přezpívána.Na rozdíl od mnoha jiných klasických muzikálů 50.a 60.let, které se staly trháky okamžitě po uvedení do kin, ZPÍVÁNÍ V DEŠTI (dnes označované jako 'poklad MGM') se k uznání a slávě muselo dopracovat postupně. Ve svém premiérovém roce (1952) byl film zcela ve stínu o rok staršího, kritikou i diváky obdivovaného AMERIČANA V PAŘÍŽI, taktéž muzikálu stejného studia, opět s Genem Kellym v hlavní roli. Poté co AMERIČAN V PAŘÍŽI získal Oscara za nejlepší film, čerstvě premiérové ZPÍVÁNÍ V DEŠTI bylo dokonce na čas staženo z kin, aby nestálo v cestě. A o rok později na stejných kláních neproměnilo ani jednu z pouhých dvou nominací (hudba, herečka ve vedlejší roli (Jean Hagenová)).(DearS)
-
Za zvuků hudby (1965)
- USA
- 174 min
- režie: Robert Wise
- IMDB: 8 (147,660 hodnocení)
Mezi mladými novickami salzburského kláštera byste těžko hledali někoho méně vhodného pro poslání jeptišky než je Maria (Julie Andrewsová). Vnímavá a činorodá dívka se totiž (přes veškerou snahu) nedokáže vyrovnat se strohou přísností církevního řádu, čarovná krása alpských velehor ji zajímá mnohem víc než klášterní disciplína. Matka představená (Peggy Woodová), moudrá to žena, si naštěstí ví rady a pošle ji jako guvernantku do rodiny ovdovělého námořního kapitána, t.č. ve výslužbě. Úkol, který má Maria před sebou, ale není snadný ani pro někoho tak temperamentního a kurážného jako je ona.Nepřístupný kapitán von Trapp (Christopher Plummer) totiž po smrti manželky řídí celou svou domácnost, vč. sedmi dětí, jako námořní loď. Každý den se skládá převážně z plnění rozkazů a striktního dodržování pravidel, na dětské radovánky nezbývá místo. Navíc si ratolesti vynucují otcovu pozornost tím, že se každé chůvy zbaví, jak nejrychleji to jde. Fantazii mají v tomhle směru skutečně velikou, Maria je v pořadí už dvanáctá pečovatelka.Oblíbený muzikál ZA ZVUKŮ HUDBY, dnes označovaný jako 'klasický', byl mimořádně úspěšný už při prvním uvedení do kin v r. 1965, když tehdy překonal všechny kasovní rekordy. Jedná se o téměř tříhodinovou filmovou adaptaci muzikálového hitu z Broadwaye (premiéra 1959). Cesta sentimentálního příběhu na jeviště, resp. filmové plátno byla dosti spletitá. Scénář je založený na knize Howarda Lindsaye a Russela Crousela a tato kniha vznikla pro změnu na motivy autobiografie (1949) skutečné baronky Marii von Trapp (ta se mimochodem ve filmu mihla v komparzu při večírkové scéně). První filmová verze příběhu byla navíc natočena už v r.1956 v Německu (Die Trapp-Familie, pokračování Die Trapp-Familie in Amerika (1958)).Radostná, povznášející a místy i dramatická podívaná chytla za srdce i oscarovou porotu, která film nominovala celkem v 10 kategoriích. Muzikál nakonec získal přesně polovinu těchto cenných sošek, vč. prestižních Oscarů za nejlepší film a režii (režiséru a producentovi Robertu Wiseovi tak přibyly další cenné kousky do sbírky, už v r.1961 slavil triumf s WEST SIDE STORY), dále pak za nejlepší zvuk, hudbu a střih. Jedna z neproměněných nominací patřila herečce v hlavní roli, Julii Andrewsové, která už předtím za ztvárnění Marii dostala cenu kritiku Zlatý Glóbus. Jednalo se teprve o její druhý film (za debut MARY POPPINSOVÁ o rok dřív Oscara získala), kterým potvrdila svou pozici muzikálové hvězdy v typově podobné roli guvernantky. Co se týče dalšího hereckého obsazení, malou perličkou pro milovníky muzikálu je fakt, že v menší roli sestry Sofie se tu poprvé před kamerou objevila Marni Nixonová, jejíž hlas zaznamenaly v předešlých letech miliony návštěvníků kin. Nazpívala totiž pěvecká čísla místo Natalie Woodové (WEST SIDE STORY,1961) a Audrey Hepburnové (MY FAIR LADY,1964). Kromě kvalitního hereckého obsazení, chytlavého příběhu plného emocí a dokonale propracovaných hudebních čísel filmu k úspěchu určitě pomohla i kamera, působivě zachycující svěží krásu rakouských Alp. Natáčelo se skutečně v rakouských exteriérech, takže pocit autentičnosti je dokonalý.(DearS)
-
Viktor, Viktorie (1982)
- UK / USA
- 132 min
- režie: Blake Edwards
- IMDB: 7.6 (15,344 hodnocení)
Victoria Grantová (Julie Andrewsová) sice disponuje vynikajícím sopránem, ale momentálně jí to není nic platné, vypadá to, že rok 1935 pro ni bude smolný. Uvízla totiž v Paříži, opuštěná svým šéfem, hladová a bez haléře, a marně se pokouší získat práci. Díky sérii bizardních událostí se nakonec dá (pracovně) dohromady se světa znalým kabaretním bavičem, homosexuálem Carrollem Toddem, přezdívaným Toddy (Robert Preston). Toddy, taktéž v nezáviděníhodné situaci (čerstvě bez práce a bez přítele), Victorii přesvědčí, aby se pokusila prosadit jako imitátor, ženský imitátor...: 'chceš, abych byla žena předstírající, že je muž předstírající, že je žena?'. Jedné noci se tak v populární show módního klubu zjeví tajemný polský hrabě Victor Grezhinski a coby uhrančivá femme-fatale s čarovným hlasem zcela uchvátí mnohdy nevděčné a senzacíchtivé pařížské publikum. Úspěch je to vskutku kolosální, Victor, všeobecně považovaný za Toddyho novou lásku, se stává miláčkem davu a hitem noční Paříže. Všechno vypadá pro oba dva až nečekaně růžově, na scénu ale vstupuje King Marchand (James Garner), lehce mafiánský a mocný majitel prosperujícího baru v Americe, t.č. hledající v pařížských vodách nový pěvecký objev pro svůj klub. Na cestách ho doprovází velice sexy a velice afektovaná přítelkyně Norma (Lesley Ann Warrenová) a oddaný bodyguard (Alex Karras), mlčenlivý hromotluk, se kterým nejspíš nejsou žádné žerty. King je Victorem taktéž okouzlený, ale zároveň i notně vyvedený z míry. I když se tomu brání zuby nehty, Victor ho přitahuje a přece není možné, aby se mu líbil muž! Rozhodne se za každou cenu zjistit pravdu. Než se mu ale podaří rozplést všechny nitky a navíc získat Victorii i její srdce, budeme svědky nejednoho nečekaného odhalení, řady dramatických i komických situací, těsných úniků a (i přes odlehčený žánr muzikálové komedie) četných bojů s předsudky všeho druhu. Ke slovu se dostane i vděčný 'boj mezi pohlavími'. King a Victoria, oba stejne tvrdohlaví a ve svých názorech neústupní, jsou si navzájem důstojnými soupeři, mezi nimiž jiskry jen srší.Muzikálová komedie VICTOR/VICTORIA (1982) byla natočena v době, kdy byl tento žánr ve filmových kruzích všeobecně považován za mrtvý. Úspěšný režisér Blake Edwards (např. SNÍDANĔ U TIFFANYHO, RŮŽOVÝ PANTER, VELKÝ ZÁVOD), ale dostal důvěru studia MGM a napsal scénář šitý na míru své manželce Julii Andrewsové, která v té době poněkud stagnovala po fantastických muzikálových 60. i 70. letech. VICTOR/VICTORIA plný pěveckých a tanečních čísel jí znovu poskytl příležitost plně uplatnit svůj všestranný talent. Ve filmu můžeme vidět i jejího neúnavného manžela, který kromě psaní scénáře a režie zvládl i menší roli soukromého detektiva.Přestože se VICTOR/VICTORIA odehrává v Paříži roku 1935, evokuje (i když americky umírněným a poněkud 'vydezinfikovaným'způsobem) spíš dekadentní prostředí nočního Berlína 20.let, prostředí libující si v odlišnostech, bisexualite, transvestitismu a senzacích. Nejspíš proto nepřekvapí, že muzikál byl inspirovaný německým filmem z r.1933 VIKTOR UND VIKTORIA, muzikálová verze se objevila v USA nejdřív v jevištním zpracování na Brodwayi. I přes dobu nepřející muzikálům byl VICTOR/VICTORIA úspěšný u kritiky i diváků. Získal celkem 7 nominací na Oscara a 5 na Zlatý Glóbus, v obou případech proměnil po jedné (Oscar: hudba - Henry Mancini, Leslie Bricusse ; Zlatý Glóbus: nejlepší herečka - Julie Andrewsová).(DearS)
-
Varieté (2010)
- USA
- 119 min
- režie: Steve Antin
- IMDB: 6.4 (61,503 hodnocení)
The Burlesque Lounge má dny své slávy za sebou. Tess, tanečnice v důchodu a majitelka tohoto místa, bojuje, aby udržela chátrající divadlo při životě, čelí všem druhům finančních i uměleckých výzev. Vypadá to, že díky tomu, jak členy herecké společnosti rozptylují jejich osobní problémy a díky hrozbě v podobě nabídky bohatého obchodníka, který chce koupit od Tess tohle místo, se dobré časy z klubu nadobro vytratily. V tu dobu se dramaticky změní život Ali, děvčete z malého města v Iowě. Tess ji najme do Lounge jako servírku a Ali tak unikne prázdné minulosti a rychle se zamiluje do umění varieté. Podpořena novými přáteli, které najde mezi členy divadla, si začíná plnit své sny, že bude stát sama na jevišti. Ale události naberou rychlý spád, když silný hlas Ali způsobí, že se z ní stane hlavní atrakce revue.
-
The Student Prince (1954)
- USA
- 107 min
- režie: Richard Thorpe
- IMDB: 6.7 (599 hodnocení)
A prince goes to University & learns how to become more human. An added bonus is the quite wonderful music.
-
The Boy Friend (1971)
- UK / USA
- 137 min
- režie: Ken Russell
- IMDB: 7.9 (2,066 hodnocení)
The assistant stage manager of a small-time theatrical company (Polly Browne) is forced to understudy for the leading lady (Rita) at a matinée performance at which an illustrious Hollywood director (Cecil B. DeThrill) is in the audience scouting for actors to be in his latest "all-talking, all-dancing, all-singing" extravaganza.
-
Summer Stock (1950)
- USA
- 108 min
- režie: Charles Walters
- IMDB: 7.3 (2,689 hodnocení)
To Jane Falbury's New England farm comes a troup of actors to put up a show, invited by Jane's sister. At first reluctant she has them do farm chores in exchange for food. Her reluctance becomes attraction when she falls in love with the director, Joe, who happens to be her sister's fiance.
-
Producenti (2005)
- USA
- 134 min
- režie: Susan Stroman
- IMDB: 6.4 (35,083 hodnocení)
Filmová klasika, která se stala senzací na Broadwayi, se nyní vrací na stříbrné plátno jako filmový muzikál. Dvojnásobní držitelé ceny Tony Nathan Lane a Matthew Broderick se vrací do svých rolí Maxe Bialystocka a Lea Blooma - intrikářského divadelního producenta a jeho zakřiknutého účetního, kteří společně vymyslí bezchybný plán, jak zpronevěřit ve svůj prospěch velké množství peněz: chtějí získat vysoký rozpočet, vyprodukovat pomocí jeho zlomku levný broadwayský propadák a poté shrábnout celý rozdíl - protože žádný z investorů nebude předpokládat, že se mu nějaké peníze vrátí. Aby mohli tento záměr zrealizovat, potřebují co nejpříšernější hru, kterou se jim podaří najít v muzikálu Springtime for Hitler. Jejich plány se však začnou hroutit v okamžiku, kdy se hra překvapivě stane hitem celého města.Ve filmu se představí také Uma Thurman v roli Ully, švédské sekretářky a rádobytanečnice, a Will Ferrell jako Franz Liebkind, neonacistický dramatik a milovník holubů, který má na kontě "nejhorší hru všech dob".